Bůh stvořil člověka ke svému obrazu, ale něco se pokazilo, člověk se Bohu a jeho charakteru vzdálil. Hledejme s podobenstvím o marnotratném synu cestu zpět k Božímu charakteru. Inspirujme se ve čtyřech dějových meznících: odchod, pokání, odpuštění, otupení pýchy.
Starosti, Boží péče, hledání nejprve Božího království. Bůh je mocný zachraňovat, zasahuje v těžkých okolnostech, a chrání své věrné.
Ježíš nás povolává k dokonalosti. Co to ale znamená? Můžeme být z lidské snahy dokonalí? A jak s tím souvisí žití svatého života a náš vztah k lidem, co ho nežijí?
Bůh nechce, abychom byli pasivně odevzdaní, ale abychom byli rozhodní a rozhodně jednali. Dokonalý obraz oddanosti vidíme ve vztahu mezi Bohem Otcem, Ježíšem Kristem a církví.
